Řekněme rovnou, že ženské šaty nepatřily k věcem, které by
Dobrořeza nějak zvlášť zajímaly - je dokonce pravda, že když o ženách
přemýšlel, představy, které si v duchu vyvolával, většinou vůbec šaty
postrádaly - ale to, co teď viděl před sebou, mu doslova vzalo dech.
Ten, kdo navrhl tyhle šaty, nevěděl, kdy má přestat. Výrobci poskládali
krajku na hedvábí, olemovali to černým hermelínem, tam, kde se šaty
zdály příliš obyčejné, našili perly, nařasili a načechrali rukávy,
dodali stříbrné ozdůbky a pak začali znovu od hedvábí.
Bylo skutečně neuvěřitelné, co se dá udělat s několika uncemi
drahého kovu, přehršlí výměšků poraněných škeblí, kožešinou mrtvých
hlodavců a výměškem hmyzích zadečků. Princezna šaty ani tak nenesla,
ale obývala, a jestli spodní okraj volány zdobené sukně nepodpírala
kolečka, musela být mnohem silnější, než se zdálo.
-- T. Pratchett: Mort